Počátek osídlení Beskyd sahá až do pravěku. V dávných dobách se zde nacházelo velké množství malých strážních hrádků, avšak z těch do dnešních dnů zůstaly buď ruiny, úplné zbytky, nebo třeba jen historické záznamy. Vojenské posádky chránily vesnice a hlídkovaly při okraji zemské hranice, opakovaně napadané cizími nájezdníky. Později se v příhraničí začali usazovat šlechtici, kteří si stavěli kamenné hrady, rekonstruovali je a pobývali v nich. Časté útoky, války a dobývání však způsobily velké škody a šlechta se proto pak v mírových dobách přesunula do nově budovaných zámečků.

Základní podobu však získala krajina osídlením během 12. a 13. století kdy vzniká většina hradů, měst a obcí, které známe z map dodnes. Nejznámějšími a nejzachovalejšími hrady v Beskydech jsou hrad Hukvaldy, hrad Starý Jičín, hrad Štramberk a Slezskoostravský hrad. Hrad Starý Jičín díky své strategické poloze sloužil k vojenským účelům, a především plnil důležitou úlohu, a to ochranu takzvané Jantarové stezky. Účelem Slezskoostravského hradu byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova. Šlechtické rody jako Kinští, Žerotínové a Habsburkové se pak zasloužili o to, že do dnešních dob můžeme obdivovat zámky, které byly v Beskydech vystavěny především v 16 a 18. století. 

Mezi stavby, které již svůj příběh vyprávět nemohou a o jejich existenci svědčí jen někdy neúplné nebo nepřesné záznamy patří například dřevěný lovecký zámeček hraběte Pražmy, který stával v obci pražmo nedaleko hřbitova a poslední zmínka o něm je z roku 1804. Nebo Hrad Rožnov, který stával na vrchu Hradisko. První zmínka o hradu byla objevena v listině Voka z Kravař. V roce 1539 byl z příkazu krále Ferdinanda I. Bohužel obsazen a pobořen, neboť se na něm usídlila loupeživá tlupa. Ve druhé polovině 19. století úplnému zániku hradu dopomohli i obyvatelé Rožnova, kdy na základě povolení obecního úřadu zbytky hradu rozebrali pro stavby svých obydlí. Tak se vlastně památka na hrad Rožnov dochovala v jiné podobě dodnes.